Interiér a digitální technologie

Nový Cayenne Electric nabídne zcela přepracovaný kokpit s největší digitální zobrazovací plochou v historii značky Porsche. Dominantou jsou prohnutý OLED „Flow Display“ uprostřed palubní desky, 14,25” přístrojový štít před řidičem a samostatný 14,9” displej před spolujezdcem – ten umožní ovládání aplikací nebo přehrávání videa, aniž by rozptyloval řidiče. V nabídce je také head-up displej o úhlopříčce 8,7 palce s rozšířenou realitou. Interiér dále láká rozsáhlým ambientním osvětlením, možnostmi individualizace, ekologickými materiály (vegan kůže) a konfiguracemi „Mood Modes“, které přizpůsobí prostředí vozu preferencím posádky.

Výkon, pohon a platforma

Pod elegantní karosérií najdeme dvě elektrické jednotky s celkovým výkonem až 800 kW (přes 1000 koní) a točivým momentem 1500 Nm. Na stovku vůz vystřelí za méně než 3 sekundy a zvládne až 250 km/h. Akcelerace z 0 na 200 km/h zabere méně než 8 sekund. Nový Cayenne využívá platformu PPE se speciálně vyladěným podvozkem „Porsche Active Ride“, který zajišťuje maximální stabilitu a komfort i při velmi dynamické jízdě. Velkou novinkou je schopnost táhnout až 3,5 tuny brzděného přívěsu. Rekuperace podporuje nastavení pro jednopedálové řízení.

Dojezd a nabíjení

Cayenne Electric dostane baterii o kapacitě kolem 108 kWh, což by mělo zajistit reálný dojezd přibližně 600 km na jedno nabití. Podporováno je velmi rychlé DC nabíjení až 400 kW – nabití z 10 na 80% může trvat pouhých 15 minut. Skutečný průlom představuje možnost bezdrátového (indukčního) domácího nabíjení: speciální podlahová deska, která se instaluje do garáže nebo na parkovací místo, umožní nabíjet až 11 kW pouze zaparkováním auta. Bezpečnost zajišťují senzory pohybu a detekce cizích předmětů. Tento systém bude Porsche nabízet jako první sériově už od roku 2026.

Praktické a další novinky

Porsche cílí na maximální komfort i praktičnost v každodenním provozu. Aktivní podvozek vylepšuje jízdní stabilitu, a to i s těžkým přívěsem. Pokročilé technologie včetně softwarové výbavy i bezpečnostních a asistenčních systémů budou samozřejmostí. Zajímavostí je tahání těžkých přívěsů – stejně jako u spalovací verze zůstane zachována maximální univerzálnost. Elektrické Porsche Cayenne tak nastavuje laťku nejen v oblasti výkonu, ale i každodenní využitelnosti a uživatelské přívětivosti – od digitálního interiéru přes rekordní dynamiku až po inovativní a bezstarostné nabíjení.

Elektromobil už dávno není jen „auto budoucnosti“ – stal se běžnou součástí silnic po celém světě. Většina lidí ale přesto přesně neví, jak tato auta fungují, z čeho se skládají a proč se o nich tolik mluví. Tento článek vám nabídne ucelený pohled na princip elektromobilu, jeho klíčové součásti, výhody, slabiny i zajímavosti z historie a současnosti.

Elektromobil v sobě spojuje několik technologií – od akumulace energie v baterii přes přeměnu elektřiny na mechanický pohyb až po chytrou elektronickou správu výkonu. A přestože se technicky liší od vozů se spalovacím motorem, základní účel je stejný: dopravit vás z bodu A do bodu B co nejefektivněji, nejbezpečněji a s minimálními ztrátami energie.

1. Základní princip fungování elektromobilu

Hlavní rozdíl oproti běžnému autu je v tom, že elektromobil nepotřebuje spalovat palivo. Namísto benzínu nebo nafty má trakční baterii, která uchovává elektrickou energii.
Tato energie putuje přes invertor (měnič) do elektromotoru, který ji mění na mechanický pohyb kol.

Průběh jízdy v jednoduchých krocích:

1. Nabití baterie – z domácí zásuvky, wallboxu nebo veřejné nabíjecí stanice.
2. Přeměna energie – při jízdě invertor převádí stejnosměrný proud (DC) na střídavý (AC) pro motor.
3. Pohyb – motor okamžitě reaguje na sešlápnutí akcelerátoru, což vede k plynulé a rychlé akceleraci.
4. Rekuperace – při zpomalování se proces obrátí: motor funguje jako generátor a část energie vrací do baterie.

2. Hlavní části elektromobilu

Oproti spalovacímu autu má elektromobil méně mechanických částí, což znamená menší riziko poruch.
Klíčové komponenty jsou:

a) Trakční baterie

• Obvykle lithium-iontová, podobná té v mobilním telefonu, ale mnohonásobně větší.
• Kapacita se udává v kWh a přímo ovlivňuje dojezd.
• Baterie má systém chlazení a ohřevu, aby pracovala v optimálním teplotním rozsahu.

b) Elektromotor

• Přeměňuje elektrickou energii na mechanickou.
• Vysoký točivý moment je k dispozici okamžitě – proto elektromobily tak rychle akcelerují.
• Může být synchronní nebo asynchronní, každý typ má své výhody.

c) Invertor (měnič)

• Převádí proud mezi baterií a motorem podle potřeby.
• Při rekuperaci mění střídavý proud z motoru zpět na stejnosměrný pro uložení do baterie.

d) Řídicí jednotka a software

• Optimalizuje využití energie, distribuuje výkon a hlídá bezpečnost.
• Zajišťuje i komunikaci s nabíjecími stanicemi a infotainment.

e) Nabíjecí systém

• Zahrnuje palubní nabíječku pro AC nabíjení a připojovací konektor (např. Type 2 nebo CCS).
• Umožňuje nabíjení doma, na cestách i na rychlonabíječkách.

3. Jak probíhá jízda v elektromobilu

Představte si, že usedáte za volant elektromobilu:

• Start – není slyšet žádný motor, jen ticho. Po zapnutí se aktivuje baterie a řídicí systém.
• Akcelerace – stisk pedálu okamžitě spustí přenos energie z baterie do motoru.
• Plynulý chod – žádné řazení rychlostí, elektromotor funguje v širokém spektru otáček.
• Rekuperace – když pustíte pedál nebo brzdíte, cítíte mírné zpomalení, protože energie se vrací do baterie.

Tento proces je mimořádně efektivní – až 85–90 % energie z baterie se využije pro pohyb, zatímco spalovací motor má účinnost často pod 30 %.

4. Rozdíly oproti spalovacímu autu

5. Historie elektromobilů

Málokdo ví, že elektromobily nejsou novinkou posledních let.

• 1830–1900 – první experimentální elektromobily, oblíbené zejména ve městech díky tichému chodu.
• 1900–1920 – elektromobily tvořily značnou část vozového parku v USA.
• 1920–1970 – ústup kvůli levnému benzínu a vyššímu dojezdu spalovacích aut.
• 1970–2000 – první moderní pokusy o návrat, často s omezeným dojezdem.
• 2008–současnost – prudký rozvoj díky lithium-iontovým bateriím a nástupu značek jako Tesla.

6. Výhody elektromobilů

• Ekologický provoz – nulové lokální emise.
• Levnější energie – elektřina je při domácím nabíjení často několikanásobně levnější než benzín.
• Nízké servisní náklady – odpadá výměna oleje, složité výfuky, spojky.
• Tichá a plynulá jízda – vyšší komfort cestování.
• Moderní technologie – často obsahují pokročilé asistenční systémy a OTA aktualizace.

7. Nevýhody a výzvy

• Vyšší pořizovací cena – i když klesá díky masové výrobě.
• Delší čas nabíjení oproti tankování.
• Nižší dojezd než u spalovacích aut, hlavně v mrazu.
• Závislost na infrastruktuře – nutnost plánovat nabíjení na delších cestách.

8. Mýty o elektromobilech

• „Baterie nevydrží“ – běžně zvládnou 300–500 tisíc km, výrobci dávají záruku 8 let.
• „Jsou pomalé“ – opak je pravdou, mnoho EV zrychlí 0–100 km/h pod 4 sekundy.
• „Nabíjení trvá celý den“ – na HPC stanici lze dobít 80 % za 20–40 minut.

9. Budoucnost elektromobility

Technologie se rychle vyvíjí:

• Baterie nové generace (solid-state) slibují vyšší kapacitu a rychlejší nabíjení.
• Bezdrátové nabíjení umožní dobíjení i během parkování.
• Integrace s domácí energetikou – auto jako záložní zdroj elektřiny (V2G).
• Autonomní řízení v kombinaci s elektromobily změní způsob dopravy.

Závěr

Elektromobil není jen „auto na elektřinu“. Je to promyšlený systém, který mění způsob, jak se pohybujeme, i to, jak přemýšlíme o dopravě a energii. Porozumění jeho fungování je prvním krokem k tomu, abychom mohli naplno využít jeho výhody – ať už uvažujete o koupi, nebo se jen chcete lépe orientovat v moderní dopravě.

Tip na závěr

Pokud přecházíte na elektromobil poprvé, začněte tím, že se seznámíte s nabíjecí infrastrukturou ve vašem okolí. Vyzkoušejte si nabíjení na veřejné stanici ještě před delší cestou – budete pak klidnější a jistější.

Síť veřejných nabíjecích stanic pro elektromobily v Česku v posledních letech zažívá obrovský rozmach. Zatímco před několika lety jste museli plánovat cestu podle několika málo nabíjecích bodů, dnes je možné dobít baterii elektromobilu ve více než 5 000 veřejných bodech a jejich počet neustále roste.

Najdete je na městských parkovištích, v nákupních centrech, u čerpacích stanic, na odpočívkách dálnic, v hotelech ale i na méně obvyklých místech, jako jsou sportovní areály nebo turistické atrakce.

Ne všechny nabíjecí stanice jsou ale stejné. Liší se:

• rychlostí nabíjení (výkonem)
• typem proudu (AC / DC)
• použitým konektorem
• cenovou politikou
• cílovým způsobem použití (rychlé tranzitní dobíjení vs. pomalé při stání)

V tomto průvodci si podrobně projdeme hlavní typy nabíjecích stanic v ČR – od pomalých AC nabíječek přes rychlé DC stanice až po ultrarychlé HPC. Zmíníme také Tesla Supercharger, destination charging a méně běžná řešení jako nabíjení z lamp či mobilní nabíjecí kontejnery.

AC nabíjecí stanice (pomalejší nabíjení)

AC nabíjení (střídavým proudem) je nejběžnější formou veřejného nabíjení.
Výkon těchto stanic se pohybuje od 3,7 kW po 22 kW, nejčastěji 11–22 kW. Výsledná rychlost nabíjení ale závisí i na palubní nabíječce vozu – pokud má auto např. 7,4 kW palubní nabíječku, nebude schopné využít plný výkon 22kW stanice. Nejčastjěi je v současných elektromobilech 11kW palubní nabíječka.

Typické lokality:

• parkoviště u obchodních center
• kancelářské komplexy
• hotely, penziony, wellness centra
• městská parkoviště P+R

Výhody:

• šetrné k baterii díky nižším proudům
• nízké ceny za kWh (někdy zdarma pro zákazníky)
• ideální pro nabíjení během dlouhého stání

Nevýhody:

• doba nabíjení se počítá v hodinách, ne minutách
• pro tranzitní cestování méně praktické

Konektory:

• Typ 2 (Mennekes) – evropský standard
• Typ 1 – starší americké/japonské modely

Tip z praxe: Pokud nabíjíte na AC nabíječce a nechcete platit vysoký parkovací poplatek, hledejte stanice u obchodů/hotelů, kde je nabíjení často zdarma pro zákazníky.

DC rychlonabíječky

DC nabíjení (stejnosměrným proudem) nabízí výkon 50–150 kW a je určeno pro rychlé doplnění energie na cestách. Baterii běžného elektromobilu tak lze dobít na 80 % za 20–40 minut.

Typické lokality:

• dálniční odpočívky
• čerpací stanice Benzina, MOL, OMV, Shell
• rychlostní silnice a hlavní tahy mezi městy

Výhody:

• výrazně rychlejší než AC
• ideální pro dálkové cesty
• možnost pokračovat v cestě po krátké pauze

Nevýhody:

• vyšší cena za kWh (většinou 9–15 Kč/kWh)
• časté používání může mírně zvýšit opotřebení baterie

Konektory:

• CCS – současný standard
• CHAdeMO – u starších Nissan Leaf a některých japonských modelů (postupně mizí)

Tip z praxe: DC stanice jsou optimální pro „doplnění“ z 10–20 % na 70–80 %, nikoliv pro nabití do 100 % – posledních 20 % je výrazně pomalejší.

HPC ultrarychlé nabíjecí stanice (UFC)

(High Power Charging, někdy označované jako Ultra-Fast Charging / UFC)

HPC stanice jsou vlajkovou lodí moderního nabíjení – s výkonem 150–350 kW umožňují nabít vůz na 80 % často do 15–20 minut.

Provozovatelé v ČR:

• Ionity (síť u dálnic, výkon až 350 kW)
• ČEZ (nové HPC stanice u hlavních tahů)
• PREpoint
• E.ON Drive
• Shell Recharge

Výhody:

• nejrychlejší možné nabíjení na trhu
• ideální pro vozy s velkou baterií a vysokým nabíjecím limitem (Hyundai Ioniq 5, Porsche Taycan, Tesla Model Y LR ap.)

Nevýhody:

• vyšší cena za kWh (obvykle 12–20 Kč/kWh)
• pokud váš vůz umí max. 100–120 kW, HPC se nevyplatí

Tip z praxe: HPC stanice jsou často umístěny v párech nebo skupinách – pokud se u jedné nabíječky elekrtromobil již nabíjí, využijte vedlejší volný stojan.

Tesla Supercharger

Speciální síť pro vozy Tesla, dnes už v ČR částečně otevřená i jiným značkám s konektorem CCS.
Výkon stanic 150–250 kW v závislosti na generaci (V2, V3, V4).

Lokality v ČR:

• Humpolec (D1)
• Vestec u Prahy
• Brno
• Olomouc
• Ostrava
• Plzeň
• a další

Výhody:

• vysoká spolehlivost a jednoduché použití
• optimální integrace do navigace Tesla

Nevýhody:

• omezený počet lokalit
• u ne-Tesly nutná aplikace a aktivace

Destination charging

AC nabíjení (7–22 kW) určené pro nabíjení při delším pobytu. Často zdarma nebo za nízký poplatek pro hosty hotelů, restaurací či wellness center.

Kde najdete:

• hotely a penziony
• sportovní centra
• restaurace a vinice

Tip: Destination charging je ideální kombinovat s plánovaným noclehem – ráno odjíždíte s plnou baterií.

Speciální a alternativní nabíjecí body

• Nabíjení z lamp veřejného osvětlení – testováno např. v Praze a Brně
• Mobilní nabíjecí kontejnery – pro hudební festivaly, sportovní akce nebo filmová natáčení
• Solární nabíjecí stanice – kombinace fotovoltaiky a bateriového úložiště

Ceny nabíjení – orientační přehled

Jak vybrat správnou nabíječku na cestě

• Krátká zastávka na kávu → DC nebo HPC
• Noční nabíjení v hotelu → AC nebo destination charging
• Rychlý tranzit po dálnici → HPC nebo Tesla Supercharger
• Každodenní nabíjení → AC v práci nebo doma

Aplikace pro vyhledání stanic: PlugShare, Mapy.cz, ChargeMap, Nextcharge, mobilní aplikace ČEZ/E.ON/PRE.

Porovnávací tabulka typů nabíječek

* orientační čas pro elektromobil s baterií ~60 kWh a vhodnými podmínkami.

Dodatečný tip pro čtenáře – Jak si nabíjení plánovat

• Používejte aplikace jako PlugShare, ChargeMap nebo Mapy.cz pro vyhledání a filtrování nabíječek.
• Ověřte kompatibilitu konektoru – zejména pokud máte starší elektromobil (Typ 1, CHAdeMO).
• Plánujte podle výkonu vozu – pokud auto nepodporuje HPC, ušetříte volbou běžné DC stanice.
• Počítejte s nižším výkonem v zimě – při teplotách pod 5 °C může nabíjení zpomalit až o 30 %.

Možná se vám už stalo, že jste přijeli k nabíjecí stanici, připravili kabel – a zjistili, že konektor nesedí. V první chvíli to může být frustrující, ale věřte, že jakmile si osvojíte základní přehled, budete přesně vědět, co kam patří.

Různé typy konektorů mají své historické důvody – liší se podle regionů, standardů a technologií, které se používaly v době vývoje elektromobilů. Některé konektory jsou dnes v Evropě prakticky všudypřítomné, jiné pomalu mizí, ale stále na ně můžete narazit, zejména u starších vozů nebo na nabíječkách v menších městech.

V následujícím přehledu si ukážeme, jaké konektory existují, na jakém principu fungují, jaké mají parametry a v jakých situacích je využijete.

Type 2 (Mennekes) – evropský standard pro AC nabíjení

– Použití: veřejné i domácí nabíjení (AC – střídavý proud)
– Výkon: běžně 3,7–22 kW
– Vozidla: většina evropských elektromobilů (VW, Hyundai, BMW, Škoda…)

Type 2 je dnes nejběžnější konektor pro pomalé a středně rychlé nabíjení v Evropě. Jeho výhodou je univerzálnost – setkáte se s ním jak u domácích wallboxů, tak na veřejných nabíječkách. Může mít pevný kabel, nebo je potřeba použít vlastní přenosný kabel (typicky uložený v kufru auta).

CCS (Combo 2) – evropský standard pro DC rychlonabíjení

– Použití: rychlonabíjecí stanice (DC – stejnosměrný proud)
– Výkon: 50–350 kW (např. Ionity, E.ON Drive, Tesla Supercharger V3)
– Vozidla: naprostá většina moderních EV v EU

CCS (Combined Charging System) je v podstatě konektor Type 2 doplněný o dva masivní DC piny. Díky tomu zvládá velmi vysoké nabíjecí výkony, které umožňují doplnit stovky kilometrů dojezdu během pár minut. Kabel je vždy pevně připojen k nabíjecí stanici, takže nemusíte mít vlastní.

CHAdeMO – japonský standard, který ustupuje

– Použití: rychlonabíjení, hlavně starší stanice
– Výkon: běžně 50 kW
– Vozidla: starší Nissan Leaf, Mitsubishi Outlander PHEV

CHAdeMO byl dlouho hlavním konkurentem CCS, zejména u japonských vozů. Jeho konstrukce umožňuje obousměrné nabíjení (Vehicle-to-Grid), což je zajímavá funkce pro budoucnost. V Evropě ale postupně mizí – nové stanice ho často nabízejí jen jako doplněk.

Type 1 – starší AC standard ze Severní Ameriky a Asie

– Použití: AC nabíjení (do 7,4 kW)
– Vozidla: starší modely (Ford Focus EV, Kia Soul EV, Nissan Leaf 1. gen.)

Type 1 se v Evropě vyskytuje hlavně u dovezených vozů. Je jednostranný (nemá možnost třífázového nabíjení) a zvládá nižší výkon než Type 2. Pokud máte auto s tímto konektorem, pro veřejné nabíjení v EU budete potřebovat redukci z Type 2.

Tesla konektory – evropské vs. americké verze

– Evropské Tesly: používají standardní konektory Type 2 / CCS
– Americké Tesly: vlastní konektor (Tesla plug), v EU nekompatibilní bez adaptéru

Tesla v Evropě přizpůsobila své vozy i nabíjecí síť místním standardům. Superchargery dnes používají CCS, takže je mohou využívat i elektromobily jiných značek. V USA je situace opačná – tam mají Tesly vlastní konektor a ostatní značky postupně přecházejí na tzv. NACS (North American Charging Standard).

Přehled v tabulce

Tip na závěr

Chcete si být jistí, že na cestách nenarazíte na nekompatibilní konektor? Stáhněte si aplikace jako PlugShare, Chargemap nebo ZSE Drive. Ukážou vám nejen typ konektoru, ale i jeho dostupnost, cenu nabíjení a hodnocení uživatelů.

Elektromobilita se stává nedílnou součástí moderní dopravy a s ní přichází i nová terminologie, která může být pro začátečníky matoucí. Pojmy jako AC a DC nabíjení, CCS, LFP baterie nebo WLTP se objevují v článcích, diskusích a technických specifikacích a není vždy snadné se v nich zorientovat.

Tento slovníček pojmů elektromobility je proto navržen jako praktický průvodce, který vám pomůže rychle pochopit význam klíčových termínů. Najdete zde vysvětlení technologií nabíjení, popis různých typů baterií, přehled nabíjecích standardů i legislativních zkratek, které se v souvislosti s elektromobily používají.

Nabíjení a technologie nabíjení

AC nabíjení

Nabíjení střídavým proudem (Alternating Current). Nejčastější způsob domácího i veřejného nabíjení, výkon obvykle od 3,7 do 22 kW.

DC nabíjení

Nabíjení stejnosměrným proudem (Direct Current), určené pro rychlé doplnění energie na cestách. Výkon nabíjení od 50 kW po několik stovek kW.

Nabíjecí výkon

Maximální rychlost, jakou může vozidlo přijímat energii při nabíjení. Udává se v kW.

Plug & Charge

Automatická autentizace a spuštění nabíjení po připojení kabelu nabíječky k vozu, bez použití karty či aplikace.

OBC (On-board Charger)

Palubní nabíječka ve voze, která převádí střídavý proud na stejnosměrný pro nabíjení baterie.

Supercharger

Rychlonabíjecí síť Tesly s výkonem až několik stovek kW.

Tesla Destination Charger

Pomalejší AC nabíječky Tesla, určené pro hotely, restaurace a další destinace.

V2G (Vehicle-to-Grid)

Technologie, která umožňuje dodávat elektřinu z baterie auta zpět do veřejné sítě.

V2H (Vehicle-to-Home)

Technologie, která umožňuje napájet domácnost energií z baterie vozidla.

Konektory a standardy

CCS (Combined Charging System)

Evropský standard pro rychlé DC nabíjení, kombinující Typ 2 a dva spodní piny pro DC.

CHAdeMO

Japonský standard pro DC nabíjení, v Evropě postupně ustupující CCS.

Typ 1

Starší AC konektor, používaný hlavně v USA a Asii.

Typ 2

Evropský standard AC konektoru pro nabíjení elektromobilů.

Tesla NACS

Severoamerický standard konektoru Tesly, který nyní přebírají i jiné automobilky.

Baterie a jejich typy

Trakční baterie

Hlavní baterie elektromobilu, určena k pohonu vozidla. Kapacita v kWh určuje dojezd.

Kapacita baterie

Množství energie, které může baterie uložit. Udává se v kWh.

LFP baterie

Lithium-železo-fosfátová baterie, známá dlouhou životností a tepelnou stabilitou.

NMC baterie

Lithium-nikl-mangan-kobaltová baterie, běžný typ s vysokou energetickou hustotou.

BMS (Battery Management System)

Elektronika, která monitoruje a chrání baterii, řídí nabíjení a vybíjení.

Řízení teploty baterie

Systém chlazení a ohřevu baterie pro udržení optimálního výkonu a životnosti.

SOC (State of Charge)

Aktuální stav nabití baterie vyjádřený v procentech.

Pojmy k provozu elektromobilu

Elektromobil (EV – Electric Vehicle)

Vozidlo poháněné výhradně elektromotorem z baterie.

HEV (Hybrid Electric Vehicle)

Hybridní vůz kombinující spalovací motor a elektromotor bez možnosti externího nabíjení.

PHEV (Plug-in Hybrid Electric Vehicle)

Hybridní vůz s možností nabíjení baterie ze zásuvky.

FCEV (Fuel Cell Electric Vehicle)

Elektromobil s vodíkovým palivovým článkem. Vozidla FCEV se od tradičních bateriových elektromobilů liší tím, že elektrickou energii vyrábějí přímo na palubě vozidla chemickou reakcí mezi vodíkem a kyslíkem

Dojezd

Vzdálenost, kterou elektromobil ujede na jedno nabití.

Rekuperace

Přeměna energie z brzdění zpět na elektřinu ukládanou během jízdy zpět do baterie.

Inverter (měnič)

Převádí stejnosměrný proud z baterie na střídavý pro pohon elektromotoru.

Range anxiety

Obava z nedostatku energie a nemožnosti vozidlo včas dobít.

Tepelné čerpadlo

Efektivní systém pro vytápění a chlazení vozu s nižší spotřebou energie.

Zkratky a legislativní pojmy

Kilowatt (kW)

Jednotka výkonu, důležitá pro výkon motoru i rychlost nabíjení.

Kilowatthodina (kWh)

Jednotka energie, udává kapacitu baterie a spotřebu.

WLTP (Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedure)

Evropská metodika měření spotřeby a dojezdu s vyšší průměrnou rychlostí a méně častým zastavováním, simulující kombinovanou jízdu (město, mimo město, dálnice).

CLTC (China Light-Duty Vehicle Test Cycle

Čínská metodika měření spotřeby a dojezdu. CLTC je navržena tak, aby simulovala reálné jízdní podmínky v Číně, ale často vykazuje vyšší hodnoty dojezdu.

EPA (Environmental Protection Agency)

Americká metodika měření spotřeby a dojezdu s přísnějšími testovacími podmínkami a důrazem na realističtější simulaci spotřeby v reálných podmínkách.

MPGe

Americká jednotka účinnosti pro EV – míle na ekvivalent galonu benzínu.

OTA (Over-the-Air)

Aktualizace softwaru vozu na dálku přes internet.

ULEZ (Ultra Low Emission Zone)

Městská zóna s přísnými emisními limity, zvýhodňuje bezemisní vozidla.

ZEV (Zero Emission Vehicle)

Vozidlo s nulovými emisemi z výfuku.

AdBlue

Roztok močoviny pro snížení emisí u dieselů – u elektromobilů se nepoužívá, ale může být u PHEV.